Vše o oddlužení 2020 – jak funguje osobní bankrot a insolvence

Vše o oddlužení 2020 – jak funguje osobní bankrot a insolvence

Co znamenají pojmy jako oddlužení, osobní bankrot nebo insolvence? Za jakých podmínek je oddlužení schváleno a jak probíhá jeho proces? Jak se liší oddlužení pro OSVČ, důchodce či nezletilé? To vše spolu s dalšími užitečnými informacemi se dočtete v tomto článku.

Úpadek

Začneme pěkně od začátku. Aby byl člověk v úpadku, musí splňovat několik zákonem daných podmínek. Úpadek má dvě formy, a to platební neschopnost (insolvence) a předlužení.

Co je insolvence?

Co tedy znamená pojem insolvence? Slovo „insolvence“ pochází z latiny a dá se přeložit jako „neschopnost dlužníka dostát peněžitým závazkům“. Dlužník má více závazků u více věřitelů a není schopen je splácet. Důsledkem toho se ocitá v platební neschopnosti neboli insolvenci.

V platební neschopnosti se nachází dlužník, který současně:

  • má více než 2 věřitele
  • má peněžité závazky, a to déle než 30 dní po jejich splatnosti
  • není schopen tyto závazky plnit (například pozastavil platby podstatné části svých závazků, neplní své závazky déle než 3 měsíce po splatnosti, nemůže dosáhnout uspokojení pohledávky exekucí nebo nepředložil seznam svého majetku, závazků a zaměstnanců)

Insolvence je ale také pojem používaný pro soudní řešení úpadku či hrozícího úpadku. Tato situace se také nazývá insolvenční řízení. O tom si povíme později.

Předlužení

Předlužení je druhá forma úpadku. Týká se pouze právnických osob nebo fyzických osob – podnikatelů.

Dlužník je předlužen, pokud současně:

  • má více než 2 věřitele
  • souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku

Co je oddlužení?

Oddlužení je jeden ze způsobů řešení úpadku, který je určen primárně pro fyzické osoby – nepodnikatele. Dlužník se oddlužením může legálně zbavit svých závazků, a především neschopnosti je splácet.

Základem oddlužení je dohoda mezi dlužníkem a věřitelem, která je zprostředkována insolvenčním soudem. Ten může jako jediný regulovat požadavky věřitelů.

Oddlužení funguje na principu sjednocení všech závazků do jednoho, který poté dlužník splácí pravidelně v jedné splátce.

Pokud bude dlužníkovi oddlužení schváleno, má možnost splatit svůj dluh, a to buď v plné výši, nebo pouze jeho část. V závislosti na domluvě mu může být zbytek dluhu následně odpuštěn.

Věřitel na dlužníka již nemůže podat žalobu k soudu a nemůže vykonat exekuci. Dále taktéž nemůže proběhnout již nařízená dražba. Po skončení oddlužení obdrží dlužník soudní osvobození od úhrady všech v oddlužení nesplacených i nepřihlášených závazků (pohledávek).

Oddlužení mohou využít:

  • fyzické osoby – nepodnikatelé
  • fyzické osoby – podnikatelé, které nemají dluhy z podnikání
  • právnické osoby nepovažované za podnikatele, které nemají dluhy z podnikání

Co je osobní bankrot?

Osobní bankrot je pouze jiným názvem pro oddlužení. Je to tedy „lidovější“ pojmenování pro totéž.

Podmínky oddlužení

O oddlužení může požádat každá osoba, která splňuje všechny dané podmínky.

Dlužník:

  • je v úpadku
  • má příjem na úhradu minimálně 30 % z celkové výše svých dluhů po dobu 5 let nebo na úhradu 60 % po dobu 3 let
  • dluží několika věřitelům
  • není schopen své závazky dlouhodobě splácet
  • je schopen splácet alespoň 2 178 Kč měsíčně
  • má poctivý záměr a odpovědný přístup k plnění povinností

1) Insolvenční řízení

Základním cílem insolvenčního řízení je uspořádání majetkových vztahů. Konkrétně je záměr v co největším uspokojení všech věřitelů dlužníka.

Insolvence pomáhá dlužníkům s možností snížit jejich dluhy. Taktéž pomáhá věřitelům, kterým bude uhrazen alespoň díl jejich pohledávek.

Zásady insolvenčního řízení:

  • zákaz nespravedlivého poškození účastníků
  • co největší uspokojení věřitelů
  • rovné možnosti věřitelů ze stejné skupiny
  • povinnost věřitelů zdržet se jednání, kterým by se snažili dosáhnout uspokojení svých pohledávek mimo insolvenční řízení

Insolvenčního řízení se řídí zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

1.1) Zahájení insolvenčního řízení

Dlužník podá insolvenční návrh a spolu s ním i návrh na povolení oddlužení. Návrh na povolení oddlužení může podat prostřednictvím advokáta, notáře, soudního exekutora, nebo akreditované osoby.

Návrh na povolení oddlužení může podat pouze dlužník, ale insolvenční návrh může podat dlužník i věřitel. Pokud tedy věřitel podá insolvenční návrh, dlužník od jeho doručení dostane 30denní lhůtu, ve které může na soudu podat návrh na povolení oddlužení.

V případě, že návrh nepodá, bude se insolvence řídit konkursem. V konkursu dojde ke zpeněžení majetku dlužníka. Po ukončení konkursu se závazky dlužníka neodpouští a mohou se nadále vymáhat.

Návrh na zahájení insolvenčního řízení a řízení o oddlužení je možné podat na příslušném krajském soudu. Pro návrh je vytvořen konkrétní formulář od Ministerstva spravedlnosti. K němu je dále potřeba doložit mnoho dokumentů (zejména dokumenty dokládající vznik závazků, pracovní smlouvy, výplatní pásky a doklady o majetku dlužníka)

1.2) Insolvenční soud

Přijetí podání obvykle nebývá soudem potvrzeno. Insolvenční soud totiž všechna došlá podání vždy zveřejňuje v insolvenčním rejstříku, protože insolvenční řízení je tzv. veřejného charakteru.

Od 1. června 2019 platí, že při podání insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení oddlužení musí soud do 3 pracovních dnů po jeho obdržení vyhláškou v insolvenčním rejstříku oznámit zahájení insolvenčního řízení.

Který soud bude insolvenci řešit?

Pro insolvenční řízení je příslušný vždy krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka. Insolvenci tedy bude řešit krajský soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště či sídlo.

1.3) Co se pojí se zahájením insolvenčního řízení?

Pro dlužníka tato situace znamená hlavně to, že na majetek, který náleží do majetkové podstaty nesmí být prováděny exekuce. Platí ale výjimka pro pohledávky za majetkovou podstatou (hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, daně, poplatky, …) a pohledávky rovné pohledávkám za majetkovou podstatou (pracovněprávní pohledávky zaměstnanců, výživné, …). Na ty může být po zahájení insolvenčního řízení uvalena exekuce, ale jen na základě rozhodnutí insolvenčního soudu.

Zahájení insolvenčního řízení dále znamená, že věřitelé mohou vůči dlužníkovi své pohledávky uplatnit jen přihláškou v rámci insolvenčního řízení.

Dlužník zároveň nesmí zanedbatelně zmenšit svůj majetek nebo způsobit výrazné změny v jeho složení či využití.

1.4) Co nastává po zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení?

Soud nejprve rozhodne, jestli se dlužník nachází v úpadku. Pokud ano, vydá rozhodnutí o úpadku. Pokud je rozhodnutí o úpadku vydáno na základě insolvenčního návrhu dlužníkanelze se proti němu odvolat. Pokud je vydáno na základě insolvenčního návrhu věřitele, dlužník se proti němu odvolat může.

Od rozhodnutí o úpadku mají věřitelé 30denní lhůtu na to, aby přihlásili své pohledávky. Pokud této lhůty nevyužijí, jejich pohledávka vůči dlužníkovi zaniká. Ztrácí tím právo se o peníze dlužníka v rámci daného insolvenčního řízení ucházet. V případě, že se tedy věřitelé nepřihlásí, dlužník jim už nikdy nemusí nic zaplatit.

Insolvenční správce po uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek všechny přihlášení sečte, nebo popře ty neoprávněné. Může se tedy stát, že dlužník nebude muset platit obrovské dluhy navýšené o smluvní pokuty.

Insolvenční správce je administrátorem pro celé insolvenčního řízení. Sepisuje majetek dlužníka. S tímto majetkem má za určitých okolností právo disponovat. Dále přezkoumává přihlášené pohledávky, které případně i popírá. V neposlední řadě uspokojuje věřitele a vykonává další činnosti, které mu ukládá insolvenční zákon.Insolvenční správce není zástupcem dlužníka, ale ani zástupcem věřitelů.

Kdo určuje insolvenčního správce?

Na začátku řízení stanoví insolvenčního správce do funkce insolvenční soud. Děje se tak na základě rotačního systému (tzv. kolečka). Do něj může soud zasáhnout je ve výjimečných případech a svůj zásah musí odůvodnit.

V průběhu řízení může dojít ke změně insolvenčního správce, a to tehdy, když se proto rozhodnou věřitelé. Při oddlužení musí pro odvolání správce a určení nového hlasovat více než polovina všech věřitelů. Tito věřitelé musí mít zároveň nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek.

1.5) Rozhodnutí o schválení oddlužení

Ve chvíli, kdy insolvenční správce zanalyzuje přihlášené pohledávky, koná se přezkumné jednání u soudu. Tam dlužník soudu sdělí, že nepopírá přihlášené pohledávky a potvrdí svůj souhlas s oddlužením. Rozhodnutí o schválení oddlužení a následné splácení začíná po několika týdnech od přezkumného jednání.

2) Formy oddlužení

Pro řízení, u kterých bylo o úpadku rozhodnuto po 1. 6. 2019, existují 2 formy realizace oddlužení. O způsobu oddlužení hlasují všichni nezajištění věřitelé na schůzi věřitelů (nebo také mimo ni). Soud k jejich rozhodnutí pouze přihlíží. Zajištění věřitelé v tomto směru nemají hlasovací právo.

Nezajištěný věřitel je osoba, jejíž pohledávka vůči insolvenčnímu dlužníkovi není zajištěna, tzn. není podpořena například zástavním právem. Tato pohledávka se nazývá „nezajištěná pohledávka“.

Zajištěný věřitel je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna majetkem náležícím do majetkové podstaty dlužníka.

Formy:

  • plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty
  • zpeněžení majetkové podstaty

2.1) Plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty

Při oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty bude dlužník platit pravidelné měsíční splátky. Zároveň bude prodán i jeho majetek. Výše měsíční splátky musí být minimálně 2 178 Kč.

Dlužník bude muset po dobu maximálně 5 let (pokud nebude průběh oddlužení prodloužen) splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů danou částku. Konkrétní výše částky se bude lišit v závislosti na výši příjmů dlužníka a počtu vyživovaných osob.

Aby dlužník dosáhl úplného oddlužení, musí uhradit alespoň 60 % svých závazků během 3 let. Při splnění mu budou insolvenčním soudem odpouštěny zbylé dluhy. Pokud se mu to nepodaří, musí splatit minimálně 30 % z nich za následující 2 roky, tedy celkem za období 5 let. Jestliže nebude schopný splatit 30 % dluhů za 5 let, bude o odpuštění zbývající výše dluhu rozhodovat soud. Pokud ale soud uzná, že se dlužník plně snažil své závazky uhradit, bude mu zbytek dluhů prominut, a to i v případě, že splatil třeba jen 10 % dluhů.

Součástí této formy oddlužení je dále prodej majetku dlužníka. Zakázán je prodej obvyklého vybavení domácnosti, do čehož se řadí i lednička nebo pračka. Tyto předměty lze prodat jen v případě, kdy jejich cena výrazně přesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti. Další podmínku je, že výše ceny musí dostačovat k zaplacení nákladů na prodej, odměny insolvenčnímu správci a v neposlední řadě i zaslání peněz věřitelům.

Televize nebo auto se neřadí k obvyklému vybavení domácnosti, proto pro jejich prodej stačí pouze splnění podmínky týkající se dostatečné ceny.

2.2) Zpeněžení majetkové podstaty

Při zpeněžení majetkové podstaty nastává jednorázové uspokojení věřitelů právě prodejem majetku dlužníka. Dlužníkovi bude ponechán majetek, který nabyl až po schválení oddlužení, Při této formě oddlužení je postupováno podle ustanovení o konkursu.

2.3) Za jakých podmínek může být oddlužení zrušeno?

Oddlužení může být oddlužení v průběhu zrušeno soudem za určitých podmínek.

Dlužník:

  • sám podá návrh na zrušení oddlužení
  • neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení (např. zatajuje své příjmy, nekomunikuje s insolvenčním správcem či soudem, …)
  • není schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře
  • není během oddlužení nové půjčky a další závazky, které není schopen platit
  • jedná podvodně nebo se svým oddlužením nemá poctivý záměr

Oddlužení u OSVČ pro rok 2020

U OSVČ je oddlužení možné, pokud jsou její dluhy spotřebitelského charakteru. Od 1. dubna 2014 mohou ale možnost oddlužení využít výjimečně také ty OSVČ, které mají dluhy z podnikání. Soud to může povolit, pokud jsou splněny dané podmínky.

Podmínky pro vyhlášení oddlužení OSVČ:

  • souhlas věřitele, o jehož pohledávku se jedná
  • jde o pohledávku zajištěného věřitele
  • jedná se o pohledávku, která nebyla uhrazena po konkursu

Pokud osoba samostatně výdělečně činná splňuje alespoň jednu z uvedených podmínek, soud poté vyhlásí oddlužení OSVČ. Proces insolvence dále probíhá stejně jako u fyzických osob, a to buď formou plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, nebo formou zpeněžení majetkové podstaty.

Pokud OSVČ dané podmínky nesplňuje, je soudem vyhlášeno řešení insolvence formou konkursu. V také situaci je nutno počítat se zálohou na insolvenčního správce, která může dosáhnout do výše až 50 000 Kč.

Oddlužení u důchodců v roce 2020

Starobní důchodci a invalidní důchodci druhého nebo třetího stupně mají podmínky pro oddlužení o něco mírnější. Novela insolvenčního zákona, která byla vydána 1. června 2019, totiž říká, že mohou zadlužení senioři bez ohledu na své příjmy i výši dluhu využít speciálního způsobu oddlužení. Mohou ho dosáhnout již za 3 roky, přičemž nemusí splnit žádnou procentuální výši. Využití této možnosti se jim naskýtá pouze jednou za život.

Skupina těchto obyvatel se označuje jako ekonomicky neaktivní, proto mají důchodci při oddlužení povinnost splácet měsíční splátku v minimální výši 2 178 Kč. Věřitel v takovém případě z oddlužení důchodce či invalidního důchodce nedostane ani 30 % ze své pohledávky. Dlužník má ale i tak možnost za dobu 3 let odpuštění zbytku pohledávek.

Oddlužení kromě rychlého zbavení dluhů taktéž chrání seniory před působením exekutorů. Ti se totiž i přes srážky důchodů snaží těmto dlužníkům zabavit a zpeněžit jejich další majetek. Do toho spadá jak jejich obydlí, tak i jejich movitý majetek. V případě oddlužení jsou ale senioři vůči exekutorům chráněni. Exekuce se totiž zastavují, což platí pro všechny dlužníky v insolvenci. Po uplynutí doby 3 let je pak senior definitivně oddlužen.

Oddlužení nezletilých

Největší množství dětských dlužníků má dluhy za pokuty v MHD, u telefonních operátorů nebo také za nelegální svoz odpadu. Dluh takových dlužníků upravuje novela insolvenčního zákona, která platí od 1. října 2019.

Pro osoby, kterým vznikly minimálně dvě třetiny jejich dluhů před 18. narozeninami, platí zkrácená lhůta v délce 3 let. Stejně jako senioři nemají nutnost splatit pevně stanovenou část svých dluhů. Musí se pouze snažit po dobu 3 let splácet své dluhy. Nebere se ale ohled na to, jaké množství se jim podaří splatit.

Další zdroje

Komentáře k článku