Životní minimum je pojem, který je mezi veřejností poměrně neznámý. Ve skutečnosti se ale jedná o ukazatel, s nímž se setkáte mnohem častěji, než byste očekávali. Jeho existence je totiž nezbytná k výpočtu celé řady dávek, příspěvků, ale i odvodů. Pojďte se s námi podívat na to, co je to životní minimum a proč je tak důležité.
Životní minimum je jedním z nejdůležitějších ukazatelů, od nějž se odvíjí většina příspěvků, dávek i odvodů. Konkrétně se jedná o minimální částku, která je považována za hranici peněžních prostředků, jež jsou nutné k zajištění výživy a základních osobních potřeb – nejsou však zahrnuty náklady na bydlení. Celá problematika spojená s životním minimem je upravena zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění. Částka je přitom pravidelně valorizována tak, aby odpovídala růstu inflace.
| Životní minimum v průběhu let | Výše (Kč) |
| 2023 | 4 860 |
| 2022 | 4 250 |
| 2021 | 3 860 |
| 2020 | 3 860 |
| 2019 | 3 410 |
| 2018 | 3 410 |
| 2017 | 3 410 |
S životním minimem souvisí také existenční minimum, které se vztahuje pouze na dospělé osoby bez zdravotního omezení. Uplatnit ho tedy nelze například u nezaopatřených dětí, starobních důchodců, osob s invaliditou 3. stupně či osob starších 68 let.
Konkrétně se jedná o částku, která je určená k pokrytí našich základních fyziologických potřeb, bez nichž bychom jinak zemřeli. Podobně jako životní minimum je i tato částka pravidelně valorizována. Existenční minimum je často využíváno například při vymáhání výživného či výpočtu podpory u osob, jež přišli o zaměstnání kvůli hrubému přestupku.
| Existenční minimum v průběhu let | Výše (Kč) |
| 2023 | 3 130 |
| 2022 | 2 980 |
| 2021 | 2 490 |
| 2020 | 2 490 |
| 2019 | 2 200 |
| 2018 | 2 200 |
| 2017 | 2 200 |
Životní i existenční minimum jsou využívány při stanovování různých příspěvků, mezi něž patří i pomoc v hmotné nouzi. Jedině tak lze stanovit, zda má daná osoba na pomoc nárok, či naopak. Využívány jsou i při stanovení nároku na ostatní sociální dávky, kam spadají také přídavky na dítě a porodné. Důležité jsou i při stanovení výše alimentační povinnosti či nezabavitelné částky v průběhu exekučního řízení.
Pokud se dostanete do situace, kdy nejste schopni pokrýt své náklady na živobytí, můžete požádat o příspěvek na živobytí. V první řadě stát zjišťuje, zda na něj máte vůbec nárok. Posuzována je celá domácnost společně, a to podle čistých příjmů za poslední 3 měsíce.
Výše příspěvku se však liší podle toho, kdo o příspěvek žádá. Pokud se jedná o domácnost, která vynakládá veškeré své úsilí na pokrytí svých nákladů, bude ji přidělen příspěvek v plné výši životního minima. Naopak mladí dospělý bez jakýchkoliv omezení pravděpodobně dosáhnou pouze na část životního minima. Od něj je odečítáno:
Příspěvek na bydlení je určen pro majitele domů, bytů či družstevních bytů, ale i nájemníky, kteří nejsou schopni pokrýt náklady na bydlení. Podobně jako u jiných příspěvků jsou i zde započítávány všechny osoby v domácnosti.
Podmínkou získání příspěvku je, že náklady na bydlení přesahují hranici 30 % celkových čistých příjmů domácnosti. Výše příspěvku se následně liší podle toho, zda se jedná o nájemníka nebo majitele nemovitosti – aktuální výši příspěvků si můžete přečíst na konci našeho průvodce.
Do příspěvku na bydlení jsou započítávány tyto náklady:
Pokud disponujete nestabilními a nízkými příjmy, budete se pravděpodobně řadit mezi kandidáty na doplatek na bydlení. Ten je považován za doplňkovou dávku ke příspěvku na bydlení, jež nemusí být pro některé občany dostatečný.
Pro jeho získání však musíte dokázat, že se nacházíte v hmotné nouzi. V praxi tak příjmy celé domácnosti nesmí přesáhnout 130 % životního či existenčního minima. Zároveň je nutné vyplnit formulář a přiložit přílohy v podobě nájemní smlouvy či jiné listiny, s níž doložíte, kde bydlíte.
Životní minimum se může počítat na jednotlivce, ale i více osob. U jednotlivce je stanovena jedna částka, kterou určuje stát. U více osob je výše životního minima opět stanovena státem, ale také odstupňována podle pořadí osob v domácnosti.
Posuzovány jsou přitom všechny čisté příjmy daného jednotlivce či posuzované skupiny osob. Jednat se může o příjmy z:
Existují i příjmy, které nejsou při vyhodnocování výše životního minima brány v úvahu. Konkrétně se jedná o:
Jednou z největších problematik v případě životního minima jsou posuzované osoby, jež nemusí být vždy tak lehké definovat. S tímto pojmem se setkáte u celé řady příspěvků, mezi něž patří přídavek na dítě, porodné či příspěvek na bydlení. Konkrétně se jedná o osoby bydlící v domácnosti s žadatelem o daný příspěvek či dávku.
V některých případech může být však určení posuzované osoby složité, přičemž může vést i k tomu, že vám dávka nebude přiznána. Velký problém představuje zejména pro samoživitelky, které nebydlí s otcem dítěte, jež je zapsaný v rodném listě. Takto na něj stát nahlíží jako na posuzovanou osobu bez ohledu na to, zda se opravdu nachází v dané domácnosti.
Pokud jeho příjem překračuje životní minimum, nemá matka nárok na žádný příspěvek. Předejít tomu lze žádostí na Úřadu práce o vyloučení otce z okruhu společně posuzovaných osob – obecně je třeba úřad přesvědčit o tom, že otec v domácnosti minimálně tři měsíce nežije. Vyloučen přitom může být i za předpokladu, že je daná adresa vedena jako jeho trvalé bydliště.
Po vyloučení není již příjem otce započítáván a nebrání tak přiznání porodného či přídavku na dítě. Ostatní osoby v domácnosti mohu mít vliv na poskytování dalších dávek, mezi něž patří například příspěvek na bydlení. Za posuzovanou osobu tak může být považován:
Existenční a životní minimum jsou využívány během stanovení nezabavitelné částky, která musí být dlužníkovy každý měsíc ponechána. Vypočítávána je ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení – ty se liší v závislosti na oblasti, kde dlužník bydlí. K částce jsou následně připočítávány i částky určené pro vyživování ostatních osob v domácnosti. Za každou osobu je tedy přičtena ¼ ze základní nezabavitelné částky.
Je možné, že vám zůstane i část čisté mzdy. Vše však závisí na její výši a také typu pohledávek, které musíte jako dlužník uhradit. Předem je tedy stanovena výše čisté mzdy, po jejímž překročení je nutné všechny peněžní prostředky převyšující tuto hranici odevzdat exekučnímu správci. Tato částka se podobně jako ostatní parametry každý rok mění.
Životní minimum je každý rok navyšováno tak, aby odpovídalo reálným nákladům, které je nutné vynaložit pro zajištění základních životních potřeb. V roce 2023 byla jeho výše stanovena na 4 860 Kč. Ke zvýšení dochází vždy poté, kdy růst nákladů za rozhodné období činí alespoň 5 %. Naopak existenční minimum v tomto roce činí 3 130 Kč.
|
|
|
| Osoba | Částka (Kč) |
| Jednotlivec | 4 860 |
| První osoba v pořadí | 4 470 |
| Druhá či další osoba v pořadí | 4 040 |
| Nezaopatření dítě do 6 let | 2 480 |
| Nezaopatření dítě od 6 do 15 let | 3 050 |
| Nezaopatření dítě do 15 do 26 let | 3 490 |
|
|
|||
| Počet osob v domácnosti |
|
||
| Praha a Brno | Obec s počtem obyvatel od 70 000 | Obec s počtem obyvatel do 69 999 | |
| Jedna nebo dvě | 18 129 | 15 597 | 15 137 |
| Tři | 20 812 | 17 500 | 16 899 |
| Čtyři a více | 24 995 | 21 002 | 20 277 |
|
|
|||
| Počet osob v domácnosti |
|
||
| „Srovnatelné náklady“ | Energie a odpady | Vytápění pevnými palivy | |
| Jedna nebo dvě | 3 571 | skutečné náklady | 1 843 |
| Tři | 4 669 | skutečné náklady | 2 411 |
| Čtyři a více | 5 632 | skutečné náklady | 2 979 |