Zástavní právo k nemovitosti

Zástavní právo k nemovitosti je specifický druh právního břemene, které umožňuje zajištění pohledávky prostřednictvím věcného práva na nemovitost. To znamená, že věřitel (osoba nebo instituce, která má pohledávku) získává právo na uspokojení své pohledávky ze zástavy (nemovitosti) v případě, že dlužník nesplní svou povinnost.

Podstata zástavního práva spočívá v tom, že dlužník (vlastník nemovitosti) dobrovolně zřizuje zástavní právo ve prospěch věřitele. Zástavní právo je poté zapsáno do veřejného registru (např. katastr nemovitostí), což poskytuje veřejnou důvěru a informuje o existenci tohoto práva.

V případě nedobytnosti pohledávky nebo nedodržení dlužníkem svých povinností může věřitel využít zástavní právo k nemovitosti a provést její prodej nebo dražbu, aby uspokojil svou pohledávku získáním finančních prostředků z prodeje nemovitosti.

Zástavní právo k nemovitosti je často využíváno v bankovnictví při poskytování hypotečních úvěrů, kdy banka poskytne úvěr na zajištění nemovitostí, kterou je možné prodat v případě, že dlužník nesplní své splátkové povinnosti.