Bonita

Bonita je schopnost klienta splácet případný úvěr řádně a včas, tedy jeho úvěruschopnost. Čím vyšší má klient bonitu, tím levnější půjčku nakonec může získat. Naopak v případě, že nebudou splněny podmínky, a klient nebude dostatečně bonitní, nemusí úvěr vůbec získat. Posouzení bonity je tedy velmi důležité proto, aby vám banka nebo nebankovní společnost půjčila peníze, ovlivňuje také výši úvěru.

Klient, který nezíská půjčku u banky, se může obrátit na nebankovní instituce, měl by si ale uvědomit, že když jej banka neposoudila jako dostatečně bonitního, může mít velké problémy se splácením půjčky. Ta od nebankovních institucí může být dražší a stává se prvním krokem do dluhové pasti.

Cílem banky je nejenom získat klienta, který si půjčí peníze, ale také získat takového klienta, který svůj úvěr bude řádně splácet. S každým poskytnutým úvěrem podstupuje banka úvěrové riziko, jehož výši ovlivňuje právě bonita klienta. Ta se posuzuje podle několika parametrů.

Mezi ty základní patří:

• Věk žadatele – čím je osoba starší, tím nižší bonitu má.
• Vzdělání – banky předpokládají, že vzdělanější klienti mají vyšší příjmy a také větší povědomí o nutnosti splácet. Proto platí, že čím vyšší vzdělání klient má, tím má vyšší bonitu.
• Platební historie – pokud si klient v minulosti půjčil, banka si může ověřit, zda splácel tak, jak bylo dohodnuté. Pokud nesplatil včas, snižuje to jeho bonitu i v půjčkách následujících. Zajímavostí je, že u některých bank může získat lepší podmínky pro úvěr klient, který již půjčku měl, a řádně ji splácel, než ten, který si nikdy nepůjčil. Banka totiž nemá možnost ověřit si jeho platební morálku.
• Nesplacené závazky – pokud již má klient jinou půjčku, jeho bonita se snižuje.
• Příjmy žadatele – banka se zaměřuje na to, jaké trvalé příjmy klient měsíčně získává a v případě zaměstnaneckého poměru se zaměřuje také na to, jestli je na dobu určitou nebo neurčitou. Vyšší bonitu získá samozřejmě klient, který má pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V souvislosti s příjmy se ale posuzují také výdaje žadatele. Pro banku je totiž důležité vědět, kolik peněz klientovi zůstane po zaplacení nutných nákladů (nájem, pojistné, stavební spoření, splátky, alimenty apod.).

Bonitu si klient může zvýšit tím, že použije spolužadatele nebo ručitele. To znamená, že na splácení úvěru nebude sám, čímž se pro banku snižuje úvěrové riziko. Spolužadatel je osoba, která má stejné postavení při splácení půjčky, jako žadatel sám. Půjčku splácí společně. Oproti tomu ručitel je osoba, která úvěr splatí pouze v případě, že to tak neudělá žadatel půjčky.